Povídky na téma Ztráta paměti:
od Gaudi

TAJEMSTVÍ NEBE-4.kapitola

24. července 2009 v 19:31 | Ell :) |  Tajemství nebe
4. kapitola je tady!!

Podle mě je trošku nudná a trochu delší popisy ji taky na zábavnosti nepřidají. Nebudu vám lhát. Vlastně celá tahle kapitola je jeden velký popis, ale nechci vás odradit. :)

Tahle kapitolu jsem napsala proto, abyste lépe pochopili jak to u Carlisla chodí a jaké měla Bella pocity.

Tak snad vás to neunodí k smrti. Budu se tu co nejdříve snažit dát další kapitolu, abych vám trošku zpravila chuť.

Opět ocením nějaké ty komenty, vždycky mě to povzbudí.

Zatím vaše Ell :)




4.kapitola - Šťastná



Ráno mě probudily sluneční paprsky, které mě šimraly na tváři. Nechtěla jsem otevřít oči, protože jsem se bála, že to byl jen sen a já se teď probudím zase na sněhu na ulici. Tahle možnost by byla pravděpodobnější, ale na to mi bylo moc teplo, abych ležela někde ve sněhu. Konečně jsem se odhodlala a otevřela oči. Ne, nezdálo se mi to, ležela jsem v té obrovské posteli s rudými nebesy. Rozhlédla jsem se po pokoji a z křesla se už na mě smála Hilary.

"Dobré ráno Bello. Jakpak ses vyspala?" "Dobré ráno Hilary. Spalo se mi jako na obláčku. Jak jinak v téhle obrovské posteli s tolika měkkými peřinami." Usmála jsem se na ni zpět a začala se hrabat z pod těch peřin. Hilary ke mně přiběhla a začala mi pomáhat Jakmile jsem se vymotala si stoupla s rukama v bok a zamračila se. Já se okamžitě lekla, co jsem provedla. "Jestli takhle pozdě budeš vstávat každé ráno, tak z tebe pan Carlisle nebude moc nadšený. Dnes ti to ještě odpusím, protože jsi opravdu byla velmi unavená a bylo toho na tebe moc. Pamatuj si ale, že ti to každý den nebudu trpět." Dokončila svou řeč a znovu se zářivě usmála a tím dokázala, že to nemyslela tak vážně. Potom mi také pomohla obléct a učesat se.
Hilary mi ukázala celý dům a já byla opět unešená tou krásou.



V kuchyni jsme potkali Annu, která mi popřála dobré ráno a ještě chvíli si s námi povídala a pak odběhla, že musí pomoct Julii vařit oběd. Julie byla kuchařka. Měla kolem 43 let a nebyla mi moc sympatická. Její pohled dával jasně najevo, že jsem nezvaný host a příživník. Netroufla si ale nic říct, protože věděla, že by z toho měla nemalé potíže. Poté co jsme vyšly z kuchyně, mě Hilary provedla mnoha pokoji, v kterých jsme už nikoho nepotkaly. Jak jsem se dozvěděla, Carlisle odjel za pacienty.

Jakmile jsme prošla všechny pokoje zamířily jsme do hospodářských stavení, která byla ze zadní strany spojená se sídlem. Ve stájích to žilo. Byli tam tři dospělí muži a jeden chlapec možná o rok starší než já. Mezi těmi třemi muži jsem zahlédla kočího, který mě včera přivezl na sídlo. Jakmile si mě také všiml, zamával mi a přišel za mnou a Hilary.

"Ahoj Hilary, dobrý den slečno. Dovolte, abych se představil, jsem John." Chtěl mi podat ruku, ale měl ji celou špinavou. " Promiňte, asi vám nebudu moci podat ruku." "John zde pracuje jako kočí a také se stará o koně." Začala mi vysvětlovat Hilary a pokračovali jsme dál stájí. Seznámila jsem se ještě s Jamesem (Johnovým otcem), Igorem a Maxem. Ten maladý chlapec se jmenoval Tom.

Bylo zde hodně koní. Jak jsem se od Hilary dozvěděla, Carlisle měl koně rád a miloval projížďky zdejší karjinou. Také mi řekla, že se budu muset co nejdříve naučit jezdit, abych mohla jezdit jak s Carlislem, tak s ní. Tom procházel stájí s námi a u každého koně se zastavil a podal mi podrobné informace. Musela jsem si takého každého pohladit a dát mu kostku cukru. Když jsme vycházeli ze stáje, tak už jsem znala všechny přítomné koně. Bleska, Froda, Lízu, Tess a hříbátko Dex. Violet a Merkur byli s Carlislem.

Tom mi také řekl, že mě budou společně s Johnem učit jezdit a nadšeně se ptal, kdy budu chtít začít. Hilary ho ale okamžitě odpálkovala, takže jsem neměla ani čas mu odpovědět. "Tome, Bella je tu první den a jsou mnohem důležitější věci, kterým se musí nejdříve naučit." "Bello, pan Carlisle mi řekl, že se mám postarat, aby sis vybrala koně, kterého ti dá. Aby sis zvykla na svého koně a měla tak jednodušší se naučit jezdit. Doporučoval bych ti Violet (tu hnědou), Tess (tu bílou), nebo Froda (toho černého s bílými fleky). Ti ostatní jsou pro začátečníka moc divocí. Však to ještě proberte s panem Carlislem.

Po tomto rozhovoru jsme šli na oběd. Odpoledne mě Hilary začala učit psát a číst. Bylo to dost náročné, ale myslím, že to časem zvládnu.



V průběhu roku jsem se naučila celkem dobře číst, psát i počítat. Hilary mě chtěla začít učit i francouzsky, ale sama to moc neuměla, takže mě mohla naučit pouze základy. Carlisle nám oběma chtěl najat soukromého učitele, který by nás učil jak francouzsky, tak i španělsky. Hilary spolu s Annou mě naučily vyšívat a příst na kolovratu. Dále mě učili tančit, čehož se i často účastnil Carlisle, který byl výborný tanečník, takže jsem se brzy naučila i já otáčet s takovou noblesou, že bych si nikdy nemyslela, že to dokážu. Jakmile se trochu oteplilo Tom s Johnem mě učili jezdit na už mé klisně Tess. Ze začátku jsem to nesnášela, ale kvůli Carlislovi a Hilary jsem se přemáhala, ale po asi dvou měsících mě to začalo tak bavit, že jsme si často vyjeli s Hilary a Carlislem, nebo Johnem, nebo Tomem. Zdejší krajina byla jako stvořená na vyjížďky.


Hilary se mi v průběhu roku stráveného u Carlisla stala nejlepší přítelkyní. Dalším mým velmi dobrým přítelem se stal Tom. Svou povahou mi hodně připomínal Emmetta, stále veselý. S Johnem jsem se také skamarádila, ale náš věkový rozdíl nám nedovolil navázat takové přátelství jako s Tomem. Anna se stala něčím, jako mou matkou. Všichni mě s otevřenou náručí přijali, jako znovunalezenou dceru, až na dvě výjimky: Julii a jejího muže Maxe. A Carlisle? Po třech měsících strávených u něj jsem souhlasila s tím, aby mě adoptoval. Mohla jsem si blahopřát, že lepší otec si mě nemohl vybrat. Náš vztah byl opravdu jako mezi otcem a dcerou. Možná i lepší než obyčejný vztah mezi otcem a dcerou. Dcery svým otcům musely tykat a udržovat s nimi pouze zdvořilou konverzaci, kaže se nikdy nemohli poznat tak dobře. Já a Carlisle jsme si tykali a bavili se úplně o všem. Byla jsem neskonale šťastná. Získala jsem velkou rodinu.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ell :) Ell :) | 24. července 2009 v 19:32 | Reagovat

Omlouvám se za ten obrázek, pokusím se s  tím ještě něco udělat.

2 Astirie Astirie | 26. července 2009 v 13:22 | Reagovat

Krasa .. moc se mi tva povidka libila ...
Uz se tesim na dalsi dilecek ... kdy bude?Doufam ze brzo ... :)

3 Astirie Astirie | 26. července 2009 v 14:02 | Reagovat

Jo jenom mam jeste jeden dotaz ...
Odkud beres ty obrazky?Jsou z nejakeho anime, nebo je beres jenom z internetu?
Dikes moc ...

4 Ell :) Ell :) | 26. července 2009 v 14:34 | Reagovat

Astirie: Díky moc. Fakt mě to moc těší, že se vám ta povídky líbí.
Obrázky beru jen z netu. Někdy to zabere dost času, než najdu něco, co se mi líbí a co se k dané kapitole hodí. Myslím, že to ale stojí za to. Aspoň je to trochu zajímavější.

5 Astirie Astirie | 26. července 2009 v 20:19 | Reagovat

Jo tak to mas pravdu .. jsou vazne moc hezky a k tem povidkam se naramne hodi

6 iva iva | 31. července 2009 v 16:05 | Reagovat

fakt dobrý aten obrázek taky!!!!!

7 Gabča..xoP Gabča..xoP | Web | 13. srpna 2009 v 11:25 | Reagovat

Páááni..to je tak zajímavý..jdu si přečíst další kapitolu..co se týče obrázků, tak jsou naprosto dokonalý..moc se mi líbí..jsou takový..ani nevím, jak to dokončit..xoD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama