Povídky na téma Ztráta paměti:
od Gaudi

TAJEMSTVÍ NEBE-7. kapitola

28. července 2009 v 12:56 | Ell :) |  Tajemství nebe

7.kapitola je tu!!

Chci vás ještě trochu napnout, ale nemusíte se bát. Nebudu vás až tak moc trápit. Další kapitolu sem dám ještě dneska.

Tak pěkné počteníčko! A budu ráda za komenty!

Vaše Ell :)





7.kapitola - Návštěva pacientky


Další den jsem se probudila do krásného podzimního rána. Opláchla jsme si obličej a Hilary mi pomohla obléknout se do bílé nadýchané halenky s tříčtvrtečním rukávem, červené sukně a červeného korzetu přes to. Vlasy mi upravila tak, že mi z každé strany vzala pramen vlasů, zakroutila je a v zadu na hlavě je spojila a přichytla červeným skřipečkem. Pod tím jsem měla rozpuštěné vlasy. S mou přípravou si deska dala hodně záležet, protože návštěvu u královny prožívala ještě víc než já. Celou dobu, co jsem se chystala, mě poučovala, jak se mám chovat. Jakmile skončila, vydaly jsme se dolů do jídelny na snídani. Tam už seděl a četl noviny Carlisle a čekal na mě, abychom mohli společně posnídat. Jakmile jsem se posadila, odložil noviny a pokynul mi, abych si vzala to, na co mám chuť. "Ti novináři." Začal a pokrucoval hlavou. "Nafouknou každou událost, která se přihodí. Z královniny dvojité zlomeniny udělali trojitou. Jsou si stoprocentně jistí, že královna ples zruší. Nevím jak něco takového můžou napsat. Ještě předevčírem si královna byla jista, že se do plesu stihne uzdravit. A i kdyby měla celý večer prosedět, ples bude. Musel jsem jí to trochu rozmluvit, ale myslím, že by ples mohl být."

Po snídani jsme vyšli před dům, kde už stál kočár. Na kozlíku seděl John a přál nám dobré ráno. Zapřažení byli Líza s Frodem. Nasedli jsme do kočáru a jeli směrem na sever, přes louku. Potom jsme vjeli do lesa. Jeli jsme asi pul hodiny a v dáli jsem zahlédla, jak mezi lesem prosívá světlo. Za lesem jsme odbočili doprava a pokračovali podél lesa. Za nedlouho jsme zahlédli otevřenou bránu, která byla vsazena do vysoké zdi. Dojeli jsme až k bráně a u ní zastavili.

Slyšeli jsme Johna, jak se s někým baví. "Dobrý den. V kočáře sedí pan doktor Carlisle Culen a jeho dcera Isabella." "Dobrý den. V pořádku, můžete pokračovat dále. Královna vás očekává." Odpověděl mu hluboký mužský hlas. Z okna jsem zahlédla vysokého muže se zbraní přehozenou přes rameno. Už jsme se znovu rozjeli a projížděli po dlážděné cestě rozlehlým parkem. Uprostřed parku bylo jezírko a po obou jeho stranách vedla cesta. Blížili jsme se k veliké světlé budově s mnoha okny. K tmavým mohutným dveřím vedly dvě schodiště, které se setkaly, každé z jiné strany, na odpočívadle před dveřmi. Carlisle mi pomohl vysednout z kočáru, který potom zajel dozadu za budovu, aby na nás počkal. Vystoupali jsme po jednom ze schodišť a zastavili se před dveřmi. Carlisle zaklepal klepadlem, které mělo tvar lví hlavy. Za okamžik nám přišla otevřít mladá žena.


"Jsem doktor Carlisle Culen a toto je má dcera Isabella. Královna nás očekává, jdeme ji vyšetřit." "Jistě." Promluvila žena a gestem ukázala, že máme vstoupit. Vešli jsme do překrásné haly s dvěma ještě nádherněji vyřezávanými schodišti, než měl Carlisle. "Prosím, pojďte za mnou." Pronesla žena a už nás vedla po jednom z těch nádherných schodišť do druhého patra. Jakmile jsme byli nahoře, odbočila do chodby napravo. Na stěnách chodby bylo mnoho obrazů zarámovaných do zlatých rámů. Došli jsme až za roh a žena zaklepala na jedny z mnoha dveří, které zde byly.

"Dále." Ozvalo se zevnitř. Žena vklouzla do dveří, které za sebou nezavřela a my tak mohli slyšet. "Vaše Veličenstvo, přišel vás navštívit doktor Carlisle Culen se svou dcerou. Přejete si je přijmout?" "Jistě Megan, již je očekávám. Nechť vstoupí, prosím." Pronesl příjemný hlas, který musel patřit královně. Žena Megan se pro nás vrátila a pokynula nám, abychom vstoupili.

Carlisle prošel dveřmi a já ho následovala. Vešli jsme do překrásné prostorné ložnice. Celá místnost byla laděna do zlaté barvy. Uprostřed pokoje stála obrovská postel. Z místnosti vedly troje dveře a jedny prosklené na balkón. Okna byla zatažena těžkými zlatými závěsy. Kromě postele tu byl krb a před ním sedačka, křesla a konferenční stolek. Už na první pohled bylo všechno velmi pohodlné a luxusní. Byla to taková krása, že z toho až oči přecházely.

V posteli pod obrovskými peřinami ležela královna. Zpod přikrývek jí čouhala jen hlava a ramena. Až na pár jemných vrásek vypadala úplně stejně jako před lety, kdy jsem ji viděla poprvé. Také byla bledší než tehdy, ale to bylo zřejmě zapříčiněno její nemocí. Mile se na nás usmála a pokynula, abychom přistoupili blíže. "Dobrý den. Vítám vás, doktore Cullene." Natáhla ke Carlislovi ruku a ten ji něžně políbil. "Tato dívka zřejmě bude vaše dcera, o které jste se při minulé návštěvě zmínil. Bohužel jsem ale zapomněla její jméno. Byla byste tak laskavá slečno a připomněla mi vaše ctěné jméno?" Usmála se na mě a pokynula, abych přišla blíže. "Dobrý den, paní. Jmenuji se Isabella. K vašim službám, Vaše Veličenstvo." Královna ke mně natáhla ruku a já ji stejně jako Carlisle políbila. Toto mi Hilary před odjezdem vyloženě kladla na srdce, abych nezapomněla. Královna se na mě znovu usmála a otočila se ke Carlislovi.

"Je nádherná. Jistě tuto krásu zdědila po vaší ženě, vám moc podobná není, doktore." "Ve skutečnosti to není má pravá dcera. Adoptoval jsem ji." " To od vás bylo velice šlechetné. Je ale s vaší rodinou nějak spřízněna, nemýlím se, viďte?" "Ač nerad, musím přiznat, že nemáte pravdu." A začal celý můj příběh vyprávět zase od začátku. Královna zaujatě poslouchala a chvílemi na mě házela soucitné pohledy, někdy pohledy plné překvapení a někdy až zhnusené. Carlisle vypověděl můj příběh do konce a královna obdivným hlasem pronesla. "To od vás bylo velice šlechetné doktore, že jste se takto ujal zcela neznámé a opuštěné dívky. Máte můj hluboký obdiv. Tento příběh někdo bude muset jednou povědět mým synům, aby si začali vážit toho, co mají."

Potom královna vyzvala Carlisla, aby ji začal vyšetřovat. Carlisle nejdříve provedl kontrolu hlavy a konstatoval, že se královnin stav den ode dne výrazně zlepšuje. Já všechny informace pečlivě zapisovala do královniny pacientské listiny. Carlisle se otázal královny, zda by ji nevadilo, kdyby mi při jejím vyšetřování vysvětloval, jak se má otřes mozku a zlomená noha léčit. Zdůvodnil to tím, že jsem jeho lékařská pomocnice a často mu pomáhám u pacientů a že mě často v praxi učí, co a jak léčit. Královna byla ohromena a s radostí povolila. Poté Carlisle začal vyšetřovat její nohu, která byla zabalená bílé tvrdé látky. Jak mě Carlisle poučil, tato látka se jmenuje sádra a používá se na znehybnění zlomenin, aby mohla končetina správně srůst. Carlisle přiložil ucho na sádru a maličkým kladívkem začal poklepávat po sádře. Nevím, co tam slyšel, ale usoudil, že zlomenina srůstá velmi dobře, a proto není nutné sádru rozbít a znovu nohu zasádrovat. Královna vypadala šťastně a okamžitě se začala ptát Carlisla, zda bude mít nohu do plesu opět v pořádku. Carlisle vyjádřil malou naději, ale prý všechno záleží na tom, jak bude zlomenina srůstat. Potom se začala královna vyptávat, zda nám přišly pozvánky na ples, zda se už těším, jestli už mám vybrané šaty, které si vezmu a na spoustu dalších otázek. Hilary měla pravdu, královna plesy miluje.

Když už se naše návštěva pomalu schylovala ke konci, zaklepal někdo na dveře. Královna se nás otázala, zda by nám nevadilo, kdyby do pokoje vstoupil její starší syn a vyrušoval nás tak. "Už včera jsem ho poslala, aby mi z knihovny přinesl jednu knihu. On ale myslí na jiné věci, jako je třeba lov a ne na svou nemocnou matku. Většinou je tak roztěkaný, že se divím, že už nevtrhl do pokoje, jak je jeho zvykem." " Bude nám spíše potěšení setkat se s princem, než aby nám to překáželo." Odpověděl za nás oba Carlisle. Je pravda, že jsem byla zvědavá na prince Edwarda, o jehož kráse se mluvilo všude.
"Dále" zvolala.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Astirie Astirie | 28. července 2009 v 14:03 | Reagovat

Juuuuuuuuuuu ...
Uz se tesim na dalsi dilecek.
Doufam ze bude dneska brzo :)
Naprosto skvely :) :) :)

2 iva iva | 31. července 2009 v 16:25 | Reagovat

svělý úžasný dokonalý...

3 Gabča..xoP Gabča..xoP | Web | 13. srpna 2009 v 11:44 | Reagovat

WOW..páni, to je tak dokonalý..nemám slov..tý brďo, taky bych chtěla mít takový talent jako máš ty!!xo) mažu na další díííl!!xoP

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama