Povídky na téma Ztráta paměti:
od Gaudi

TAJEMSTVÍ NEBE-10. kapitola

4. srpna 2009 v 15:18 | Ell :) |  Tajemství nebe

Ahoji, tak jsem z5 a se mnou i další, 10. kapitola povídky Tajemství nebe.

Jak jsem slíbila, tato kapitola bude jako 8 a 9, ale tentoktát z posledu Edwardovy matky, královny Elizabeth.

Díky moc za komenty k minulým kapitolám a budu ráda, když i k této napíšete svůj názor. Zatím to vypada, že se vám tahle povídka líbi. Takové pozitivní hodnocení člověka úpe popošoupne k dalšímu psaní. Takže díky. xD

Jinak chci ještě veřeje podekoval Astrii za obrázek. Sice to není úplně to, co bych si představovala, ale já mám moc vysoké požadavky a nikdy bych nic lepšího nenašla, takže díky za spolupráci. xD

Už nebudu zrdžovat s kecama, které beztak nikdo nečte a popřeju už jen příjemné počteníčko. :)

Ell :)



10. kapitola - Královniny myšlenky


Z pohledu královny Elizabeth:

Zrovna jsem přemýšlela nad Edwardem. Vzpomínala jsem na dobu, kdy se nám narodil. Byla to velká sláva, že hned první dítě byl chlapec tak silný. Můj Edward, můj manžel, byl tak pyšný, že se mu narodil syn. Už od začátku mého těhotenství to bylo jeho nejhoroucnější přání. Neumím si představit to zklamání, kdyby místo našeho malého Edwarda přišela na svět holčička. Vzpomínala jsem na jeho dětství. Teď už měl 18 let. V tomto věku už bylo na čase, aby si hledal nevěstu. Jeho otec zemřel a všechny problémy spojené s kralováním nechal na mě a svých rádcích. Kdyby se Edward oženil, mohl by začít vládnout a mě by tak hodně ulehčil. Ale Edward? Ten neměl na dívky ani pomyšlení a na svatbu už vůbec ne. Jediné, co Edwarda zajímalo, byl lov, cestování a pak ještě knihy. Klidně bych se vsadila, že se Daniel ožení jako první.

Z mých myšlenek mě vytrhla Megan, která mi přišla oznámit, že přijel doktor Cullen i se svou dcerou. Otázala se, zda je příjmu. Jistě. Vždyť už jsem na něj čekala. Doktor byl velmi milý člověk. Teď jsem pořádně nemohla nic dělat, jen ležet v posteli, spát číst a přemýšlet. Byla jsem ráda, že jsem si s ním během jeho prohlídek mohla povídat. Byl vzdělaný a nesnažil se mi podlízat, jako většina lidí.

Vešel do pokoje a za ním přicházela hnědovlasá dívka v červené nabírané sukni, bílé halence a červeném korzetu, pravděpodobně jeho dcera. Vlasy měla jednoduše upravené. Šaty vypadly obyčejně, ale jí slušely. Měla světlou pokožku, čokoládové oči orámované dlouhými řasami, malý nosík a plné rtíky. Její drobná, malá postava byla tak okouzlující.

Zvědavě se rozhlížela po pokoji. Pravděpodobně se jí tu líbilo. Potom pohlédla na mě a já se na ni mile usmála a pokynula jí i jejímu otci, aby přistoupili blíže. "Dobrý den. Vítám vás, doktore Cullene." Zvedla jsem svou ruku z přikrývky, natáhla ji k němu a on ji opatrně políbil. Poté jsem se otočila na jeho dceru. Její jméno už jsem slyšela, ale bohužel zapomněla. "Tato dívka zřejmě bude vaše dcera, o které jste se při minulé návštěvě zmínil. Bohužel jsem ale zapomněla její jméno. Byla byste tak laskavá slečno a připomněla mi vaše ctěné jméno?" Mile jsme se na ni usmála. Kdyby si Edward vybral za svou ženu ji, nebo podobnou dívku, byla bych šťastná.

"Dobrý den, paní. Jmenuji se Isabella. K vašim službám, Vaše Veličenstvo." Promluvila velice okouzlujícím tichým hláskem. Znovu jsem se na ni usmála a pokynula ji, aby přišla ještě blíže. Natáhla jsem k ní ruku a ona ji také políbila. Poté jsem se otočila na doktora. "Je nádherná. Jistě tuto krásu zdědila po vaší ženě, vám moc podobná není, doktore." "Ve skutečnosti to není má pravá dcera. Adoptoval jsem ji." Odpověděl mi. Byla jsem překvapena. "To od vás bylo velice šlechetné. Je ale s vaší rodinou nějak spřízněna, nemýlím se, viďte?" "Ač nerad, musím přiznat, že nemáte pravdu." Vyprávěl mi celý její životní příběh a já poslouchala. Většinou jsem pozorovala doktora, ale chvílemi jsem se přistihla, že házím pohledy i po jeho dceři. Někdy mi ji bylo líto, někdy jsem byla překvapena. Dalo by se říct až šokovaná, co si tahle mladá dívka musela protrpět a v jakých poměrech musela žít. Napadla mě myšlenka, že toto by nebyla dobrá žena pro mého syna. Za to jsem se v duchu musela okřiknout. Nikdo přece nemůže za to, do jaké rodiny se narodí a tahle dívka měla tu smůlu, že se narodila do žádné rodiny. Ne každý má to štěstí jako já, nebo mí synové. Jakmile doktor skončil vyprávění, řekla jsem. "To od vás bylo velice šlechetné doktore, že jste se takto ujal zcela neznámé a opuštěné dívky. Máte můj hluboký obdiv. Tento příběh někdo bude muset jednou povědět mým synům, aby si začali vážit toho, co mají."

Teď už bylo načase, aby mě doktor vyšetřil a tak jsem ho vyzvala. Nejprve provedl vyšetření hlavy. Isabella opodál něco zapisovala do nějaké listiny. "Vadilo by vám, vaše Veličenstvo, kdybych v průběhu vašeho vyšetřování Isabelle vysvětloval, jak se má vaše zranění léčit? Má dcera je mou lékařskou pomocnicí a často mi pomáhá na návštěvách u pacientů. Často ji prakticky ukazuji, jak se má co léčit." Byla jsem překvapena, ale povolila jsem. Poté doktor vyšetřil mou nohu. Konstatoval, že jsem na tom poměrně dobře a já si vzpomněla na ples, který pořádám za dva měsíce. "Doktore, myslíte, že se do plesu, který pořádám, stihnu zotavit a uzdravit? Byla bych velmi nerada, kdybych ho musela zrušit." "Prozatím vám nic nemůžu slíbit s jistotou, ale zotavujete se poměrně rychle. Je dost pravděpodobné, že ples rušit nemusíte. Uvidíme, jak bude zlomenina srůstat a podle toho se potom rozhodnete." Poté jsem se otázala, zda jim přišly pozvánky, jestli se už těší, jaké šaty si slečna Isabella bude brát a ještě několik dalších.

Návštěva pomalu končila a já byla smutná, že mě dva takto milí lidé opustí. Někdo zaklepal na dveře a já si pomyslela, že nikdo jiný než Edward to nejspíše nebude. Služebnictvo vědělo, že očekávám návštěvu doktora a že nás nemají rušit. Snad mi konečně přinesl knížku, o kterou jsem ho žádala. "Nevadilo by vám, kdyby zde jen na okamžik vklouzl můj syn Edward a na chvíli nás vyrušil? Už včera jsem ho poslala, aby mi z knihovny přinesl jednu knihu. On ale myslí na jiné věci, jako je třeba lov a ne na svou nemocnou matku. Většinou je tak roztěkaný, že se divím, že už nevtrhl do pokoje, jak je jeho zvykem." Bude nám spíše potěšení setkat se s princem, než aby nám to překáželo." Odpověděl mi mile doktor. "Dále" zvolala jsem.

Vešel do pokoje a okamžitě začal mluvit a já poznala, že chce mít tuto návštěvu co nejdříve za sebou, aby mohl vyjet na lov, na který se i s Danielem chystali. "Dobrý den, matko." Jeho zrak padnul na Isabellu a v jeho očích jsem spatřila jiskřičky. Takové jsem tam viděla naposledy, když dostal svého nového koně. Pootevřel ústa a zhluboka se nadechl. Zkoumavě si prohlížel celou její postavu.

"Edwarde, smím ti někoho představit?" Promluvila jsem na něj a čekala na jeho odpověď. Té jsem se ale nedočkala. Líbí se mu, řekla jsem si v duchu a usmála se. Vypadal jako v tranzu.
"Edwarde? Edwarde, jsi v pořádku?" Teď už zareagoval a otočil se na mě. "Edwarde, dovol, abych ti představila doktora Carlisla Culena a jeho dceru Isabellu." Znovu jsem se na něj usmála. "Těší mě, doktore?" otočil se na něj, uklonili se a podali si ruce. Potom přešel k jeho dceři. "Slečno Isabello, dovolte, abych se představil. Jsem princ Edward VI." Pronesl a vpíjel se jí do očí. Čekal, až k němu nastaví ruku, aby ji mohl políbit, ale ona se jen uklonila. Edward se usmál svým krásným úsměvem, něžně ji chytil za ruku a přitiskl ke svým rtům. Isabella se začervenala a sklopila zrak. Zřejmě nebyla zvyklá na takovéto jednání. Edward ještě chvíli na ni hleděl a pak se otočil na doktora.

"Velmi mě těší. Vy jste jistě ten lékař, který tak starostlivě pečuje o mou matinku?" "Nás také těší. Ano, to jsem já. Dnes mi přijela pomoci i Isabella." "Pomoci? To znamená, že je také lékařka?" Byl stejně překvapený jako já. "To sice ne, ale je to má pomocnice." odpověděl mu doktor. Edward se podíval na Isabellu, která sklopila zrak a začervenala se. "A jak vypadá zdravotní stav mé matky?" "Otřes mozku Její Veličenstvo už téměř opustil a noha se zotavuje také velmi dobře. Ani jsem nemusel rozbíjet sádru." Tvářil se starostlivě.

"Abych nezapomněl. Donesl jsem vám, matko, tu knihu, kterou jste si žádala." Přistoupil ke mně a položil knihu na mou pokrývku. "Bohužel vás budu muset opustit, čeká na mne bratr s loveckou družinou. Jezdíte lovit, doktore?" Otázal se doktora. Snad ho nechce zvát na své šílené hony. Doktor se jen otočil na svou dceru a vyměnil si s ní pohled. "Velmi zřídka. Mé dceři se lov nevinných zvířat pro lidskou zábavu oškliví." odpověděl. Edward se zkoumavě podívat na Isabellu a pronesl. "Skutečně? Nemusíte mít starost, slečno. My vždy lovíme jen na místech, kde je určitý druh zvěře přemnožen." Jo, tak tohle byla slušná lež, ale nic jsem neříkala, jen ho pozorovala, jak bude obhajovat svou loveckou touhu. Isabella se zamračila a pronesla. "Nehněvejte se na mě, ale i tak mi to příjde kruté. Copak ty nebohé zvířátka nemají právo na život? Taky by mi nebylo příjemné, kdyby ke mně přišel někdo s puškou a nemilosrdně mě odpráskl." Tak teď mne opravdu překvapila. Měla jsem dojem, že je to tiché plaché děvče, které se neodváží říct svůj názor v kruhu rodinném. Ona ale takhle přímo vypálí, dokonce na Edwarda. On se na ni díval něžným, ale zároveň i smutný pohledem. Nejspíše litoval toho, že ji rozhněval. Tahle mladá dáma mi začíná být sympatická. Možná mi i pomůže zbavit Edwarda jeho nekonečné lovecké posedlosti. Nebo ji alespoň zmírnit, protože nevěřím, že by někdo dokázal Edwarda odradit od něčeho, o čem je tak hluboce přesvědčen.

"Konečně někdo, kdo sdílí moje názory." Musela jsem ji nahlas pochválit a usmála jsem se na ni. "To nesmíte tak brát, zvěř to vůbec nevnímá jako vy. Je to pro ně přirozené." Edward se snažil přesvědčovat a hájit svoje stanovisko. Isabella se znovu zamračila a pronesla mírně nepřátelským hlasem. "Jak to můžete vědět? Vy jste s některou srnkou mluvil, že znáte jejich pocity?" Tak a má to, pacholek jeden. Musela jsem se uchychtnout. Isabella skopila zrak. Nejspíše začala litovat, že si tolik dovolila k princi. Musela jsem ji podpořit a vyjádřit svoje sympatie. "Tak, tak. Jen do něj. Plně s vámi souhlasím, slečno."

"To nevadí, i přesto se k nám musíte někdy přidat. Nemusíte střílet. Jste i tak srdečně zván." Začal znovu Edward. "Jistě, bude mi potěšením." Odpověděl mu doktor. Edward ke mně přistoupil, políbil mě na čelo a uklonil se lékaři, který se také uklonil. Poté přistoupil k Isabelle, která se okamžitě poklonila a sklopila zrak. Edward nastavil mezi ně ruku a čekal, až do ní Isabella vloží tu svou. Ona to udělala, Edward ji jemně přitiskl ke svým rtům a chvíli ji u nich přidržel. Zavřel oči a zhluboka se nadechl. Poté její ruku pustil a odkráčel z pokoje. Isabella sklopila zrak a začervenala se. Když uslyšela klapnout dveře, podívala se na ně. Byla jsem v šoku. To není možné! Já nejspíš sním. Tomu nevěřím. Můj Edward? Můj Edward se snad zamiloval.

Ještě než doktor s Isabellou odešli, požádala jsem je, jestli by příště mohli také přijít oba. Chtěla jsem, aby měl Edward další možnost znovu ji spatřit. To jsem však nahlas neříkala. Souhlasili. Požádala jsem Megan, ať Edwardovi vzkáže, aby se za mnou zastavil, až přijede z lovu. Poté odešli a já usnula.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 JaneAnna JaneAnna | E-mail | 4. srpna 2009 v 21:26 | Reagovat

Krása...

2 Gigles Gigles | E-mail | 4. srpna 2009 v 21:39 | Reagovat

No naprosto dokonalý!!! Tleskáááám. Je to vážně krásný. Doufám, že další díl bude brzo, a že fandíš šťastným koncům:-)

3 Adellka Adellka | 5. srpna 2009 v 11:06 | Reagovat

Božííííííííííííí:D
Další prosím..!!!!!!!!!!!:)

4 Astirie Astirie | 5. srpna 2009 v 13:37 | Reagovat

Ell: Vubec nemas zac za ten obrazek .. jen mne tak napadlo ze ma takove ty kralovske saty .. :)
Moc hezky dilecek tve povidky :) Uz se tesim na dalsi dilek ... doufam ze bude brzo ...
:) :) :)

5 Ell Ell | 5. srpna 2009 v 14:50 | Reagovat

Díky, díky :)
Ohledně dalšího dílu....bude tu ještě dneska a možná stihnu i 2...uvidíme, uvidíme.

Gigles: Na šťastné konce už jsem odpověděla v komentech u 9.kapitoly. Tak kdyžtak se kukni tam.:) Nechce se mi to znovu vypisovat xD

Astirie: Nene...mam za co. Dík xD

6 iva iva | 6. srpna 2009 v 12:02 | Reagovat

super...

7 Gabča..xoP Gabča..xoP | Web | 13. srpna 2009 v 13:49 | Reagovat

DOKONALÉ!!nemám slov!!!xoP

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama