Povídky na téma Ztráta paměti:
od Gaudi

TAJEMSTVÍ NEBE-12.kapitola

5. srpna 2009 v 20:50 | Ell :) |  Tajemství nebe

Jak jsem slíbila, je tu 12. kapitola s názvem Projížďka.

Mohla bych už začít psát o plesu a tak, ale řekla jsem si, že ty dva měsíce, co uběhnou mezi návštěvou Belly u nemocné královny a plesem ještě něčím vyplním. Chtěla jsem, aby se Edward s Bellou viděli a zárověň chci celý ten příběh trošku zkomplikovat. Možná pochopíte, až si přečtete tuhle kapitolu.

Poznámka k obrázku. Začíná být trochu zvykem, že komentuju obrázky, takže se nedivte, že něco připíšu i k tomuhle.
Takhle si představuju Isabellinou klisnu Tess. Mohla jsem tu dát nějaký lepší obrázek. Mám nějaké v zásobě, ale ty si schovávám na kapitoly, na které se více hodí. Pochopíte později xD.

Takže pěkné počteníčko a zase mi sem hoďte nějaké vaše dojmy, kritiky a cokoliv dalšího budete chtít.

Předem díky všem. Ell :)



12. kapitola - Projížďka


Isabella:

Uplynul měsíc od mé návštěvy u královny a další měsíc scházel do plesu, který pořádala. Byl sice už listopad, ale počasí venku bylo poměrně přívětivé. Proto jsme se s Hilary rozhodly, že si po delší době uděláme projížďku na koních. Já jsem se šla obléct do teplých šatů, vysokých bot, dlouhého černého kabátu a šály kolem krku. Hilary se šla také převléknout a ještě stihla zaskočit do stáje, aby se optala, kdo pojede s námi. Carlisle byl u pacientů, takže nemohl. Sešla jsem dolů do haly, kde už na mě čekala Hilary a společně jsme vyšly před dům, kde nám John a Tom pomohli nasednout na koně a jeli jsme.

Již dlouho jsem nejela na své milované klisně Tess a tak jsem si jízdu patřičně užívala. Chvílemi jsme šli krokem, chvílemi zas cválali. Měla jsem rozpuštěné vlasy, a když jsme nabrali rychlost, vlály za mnou. Bylo to úžasné takhle se prohánět po loukách. Milovala jsem závody na koních, ale nikdo se mnou dnes nechtěl závodit. Dojeli jsme až k severnímu lesu a krokem jím procházeli. Bavili jsme se mezi sebou vesele smáli. Najednou zpoza stromů vyjela čtveřice mužů a já v jednom z nich poznala prince Edwarda. Jeli směrem, který nám křižoval cestu. Jakmile nás ale princ spatřil, oddělil se od zbývajících tří mužů a vydal se směrem k nám.

Dojel až k nám a zastavil naproti Tess, kterou jsem zatáhla za opratě, aby také zastavila. Už z dálky se na mě usmíval. "Dobrý den, slečno Isabello." Promluvil, zvedl svůj klobouk z hlavy a mírně se uklonil. "Dobrý den, princi Edwarde." Pozdravila jsem ho, jemně se usmála a byla ráda, že sedím na koni. Aspoň nebude žádný problém s ukláněním a líbáním ruky. "Vyjela jste si na projížďku? Dnes je opravdu hezky, vzhledem k tomu, že už je listopad." Optal se. "Ano, již dlouho jsem nedopřála své klisně pohyb po zdejších lesích a tak jsem se rozhodla, že to musím napravit." "Máte opravdu krásného koně." Hilary na mě nenápadně mrkla a já nevěděla, co to znamená. Nejspíše že je mám představit, bude to pravděpodobně zdvořilost. "Děkuji. Smím vám představit své přátelé?" "Bude mi potěšením." "Má komorná, učitelka a hlavně přítelkyně slečna Hilary Allenová, podkoní na sídle mého otce panové Thomas Wood a John Lee." Představovala jsem a pokyvovala rukou ke zmíněným osobám, kteří se vždy mírně poklonily. "Hilary, Tome, Johne, dovolte mi přestavit vám prince Edwarda." "Velmi mě těší."

Za ním se ozval dupot kopyt a přišli ostatní tři muži z jeho výpravy. "Dobrý den. Omlouvám se, že jsem nucen vás vyrušit. Chtěl bych se tě bratře otázat, jestli jsi připraven pokračovat v cestě. Vidím, že jsi potkal nějaké přátelé, ale jak jistě víš, máš naspěch." Jak vyplynulo z jejich rozhovoru, byl to mladší princ. Taky měl vysokou vypracovanou postavu. Svému bratru se podobal v rysech tváře, nosem a úzkými rty. Měl tmavohnědé jemně kudrnaté vlasy a i tmavě hnědé oči, které pravděpodobně zdědil po otci. "Bratře dovol mi představit ti slečnu Isabellu Cullenovou, dceru doktora Carlisla Cullena, který se stará o naší nemocnou matku." Přijel se svým koněm až těsně k tomu mému, stáhl si rukavice a natáhl ruku přede mě. Vložila jsem mu svou ruku do jeho a on ji políbil.

"Jmenuji se Daniel. Je mi nesmírným potěšením konečně se s vámi setkat. Matka mi vyprávěla o vašem otci, jaký je výborný doktor. Údajně i vy sama jste nás navštívila před nedávnem na našem sídle, je to pravda?" Usmál se na mě. "Ano. Byla jsem tam za účelem pomoci svému otci v ošetřování vaší matky." Podíval se překvapeným pohledem. "Promiňte mi tu drzost, ale vypadáte velmi mladá na to, abyste byla také lékařkou." usmála jsem se. "V pořádku, nemusíte se omlouvat. Nejsem lékařka, pouze otcova pomocnice." "To je od vás velice obětavé, že otci takto pomáháte." "Odpusťte, ale musím vám oponovat. Mě to nepříjde obětavé. Těší mě, že mu můžu pomoci uzdravovat lidi." "To je od vás velice nesobecké, máte můj obdiv." Začervenala jsem se, sklopila zrak a potichu poděkovala.


"Nevadilo by vám, kdybych vás kousek doprovodil? Jel jsem se pouze projet a doprovodil kousek bratra, který musí jet vyřídit nějaké záležitosti." Nebyla jsem moc nadšená. Tohle měla být vyjížďka s mými přáteli. Dnes jsem se nechtěla zatěžovat zdvořilostmi a brát zřetel na dokonalé chování. Nemohla jsem mu ale říct ne. Co by si o mě pomyslel? Ale na druhou stranu mi byl sympatický a milý. I princ Edward byl milý, ale u něj mi přišlo, že se do toho musí nutit. Princ Daniel mi přišel více přirozenější. "Jistě, já i mí přátelé budeme poctěni. Pokud to ovšem vašemu bratru nebude vadit." obrátila jsem se na prince Edwarda. "Myslím, že ten vám bude vděčný, že se mně zbaví." Promluvil znovu princ Daniel. Princ Edward se na mě smutně podíval a pak se obrátil na bratra. "Víš, že to tak není Danieli. Přehání, jako vždy." Otočil se zpět ke mně. "Opravdu mě jel jen odprovodit, je na něm, kdy se rozhodne vrátit. Bratře, uvidíme se doma. Pánové? Slečno Hilary? Slečno Isabello?" Při každém jméně zvedl klobouk z hlavy a jemně se uklonil. "Přeji vám příjemnou cestu" Potom se na mě ještě jednou podíval a už se hnal s dalšími dvěmi muži dál lesem.

Projížděli jsme všichni společně lesem a příjemně si povídali. Probrali jsme toho hodně. Princ se mě ptal na mé záliby. "Mým největším koníčkem je hra na housle a klavír. Dále ráda čtu a projíždím se na koni. Určitým způsobem je i mou zálibou pomáhat mému otci s ošetřováním zraněných." "Smím vás někdy slyšet hrát? Především by mě zajímalo, jak hrajete na housle. Abych řekl pravdu, neumím si vás představit." "Jistě, pokud si to přejete." Potom jsem se ptala já jeho, na jeho záliby. Nevěděla jsem, kolik si toho můžu dovolit a jak vyzvídat. Přeceněn je to princ. On si ale s ničím nedělal starosti. " Jako vy, rád jezdím na koni. Dále mám rád hru v karty a kolečník. Mou největší vášní, což mám společné i s mým bratrem, je lov. Náš otec měl také loveckého ducha. Pravděpodobně jsme to po něm zdědili." Opět jsem vyřkla svůj názor na lov, ale tentokrát jsem se více kontrolovala.

Po asi hodině a půl jsme se dostali obloukem zpět k našemu sídlu. Hilary, Tom a John jeli napřed a zajeli zrovna do stájí. Před vchodem jsme se zastavili. Princ rychle sesedl z koně. Nechápala jsem proč to dělá, ale už stál po boku mého koně. "Dovolíte slečno Isabello, abych vám pomohl sesednout?" Usmál se na mě. Proč ne, řekla jsem si. "Jistě, děkuji." Přehodila jsem jednu nohu za tou druhou na stranu koně, u které stál. Zvedl ruce a chytl mě za pas. Když se mě dotkl, na kůži mi vyrazila husí kůže. Cítila jsem zvláštní pocit jako nikdy předtím. Nejsem si jistá, ale pravděpodobně to bylo zapříčiněno tím, že takto se mně ještě nikdy žádný muž nedoktl. Teda ano, doktl. John a Tom mi také tak pomáhali sesedat z koně. Když jsem tančila s Carlislem, taky mě držel kolem pasu. Jenže je jsem brala jako bratry a otce. Toto byl dotek od muže, kterého jsem znala pouze jeden den. Postavil mě na zem těsně před sebe a shlédl mi do očí. "Prosím, nemáte zač. Pro vás kdykoliv." Zašeptal. Byla jsem omámena. Několikrát jsem rychle zamrkala, abych se vzpamatovala. Chtěla jsem poodstoupit o krok dozadu, ale tam stála Tess. Všiml si mého pohybu, pustil mě a poodstoupil. "Dnešek byl pro mě velmi příjemný den. Kdybyste někdy na svou vyjížďku neměla doprovod, dejte mi vědět a já budu potěšen vás doprovodit." " I pro mě to byl velmi příjemný den. Budu poctěna opět s vámi někdy vyjet na projížďku. "Teď už se ale musím rozloučit, otec mě už jistě očekává. Děkuji za doprovod." Uklonila jsem se a sklopila zrak. Pak jsem na něj znovu podívala. Vzal mou ruku a dlouze ji přitiskl ke svým rtům. Pustil ji, nasedl na svého koně a odjížděl.

Přišel ke mně John a Hilary. John bez poznámek odvedl Tess do stáje. Hilary byla celá rozzářená. No Bello, ne že jsi pořádně učarovala jen princi Edwardovi, ale i jeho bratru ještě více." Celá se rozplývala. "Uklidni se Hilary. To si nemyslím." "To jsi měla celé odpoledne zavřené oči a ucpané uši? A jak se s tebou loučil. Neříkej, že tě to nechalo chladnou." "Přestaň Hilary. Jistě, že jsem měla otevřené oči i poslouchala. Jen byl pozorný, nic víc. Tvá fantazie pracuje dokonale." "Tak fantazie?" Zamumlala si spíše pro sebe. "A vůbec, jak ty víš, jak se se mnou loučil? Vždyť si byla ve stáji." Sklopila oči a kousla se do rtu. "No? Hilary, čekám na tvou odpověď." Podívala se na mě a téměř vykřikla. " Ano, dobře, dívala jsem se." Chtěla jsem se na ní mračit, ale musela jsem se zasmát. "Ty jsi nepoučitelná."
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Astirie Astirie | 5. srpna 2009 v 21:29 | Reagovat

Ty jo skvely .. moc hezky dilek .. takovy trochu jiny .. vubec by mi nevadil pohled Daniela jak on kouka na Isabelu .. tesim se na pokracko :)

2 hanicka hanicka | E-mail | 5. srpna 2009 v 21:57 | Reagovat

moooooooc pěkný..........a taky souhlasím s Astirie pohled Daniela by vůbec nebyl k zahození :D.........a taky by mě moc zajímalo jestli se tam oběví i zbytek cullenu

3 Ell Ell | 5. srpna 2009 v 22:10 | Reagovat

Holky tak tentokrát vám nevyhovím s pohledem Daniela. Už s ním mám určité plány a kdybych teď odhalila jeho myšlenky, tak by to pak už nebylo takové překvápko. Navíc byt to bylo další oddálení kapitoly "Ples".

hanicka: Na dotaz ohledně Cullenů už jsem odpovídlala. Myslím, že to bylo v komentářích k 9.kapitole. Tak se pls kukni tam, ať to nemusím znova vypisovat.

Jinak další dílek tu bude nejspíše ještě dneska!!! xD

4 Gigles Gigles | E-mail | 5. srpna 2009 v 22:20 | Reagovat

Wooooooow:-) Prostě krása....tahle povídka mě naprosto dostala. Je skvělááááá:-)

5 iva iva | 6. srpna 2009 v 12:21 | Reagovat

tenhle dílek je super

6 Adellka Adellka | 6. srpna 2009 v 13:18 | Reagovat

Nádhera jako vždy:Dtleskám

7 Gabča..xoP Gabča..xoP | Web | 13. srpna 2009 v 14:54 | Reagovat

opět super díl..!!vždy mi to vyrazí dech!!!xo)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama