Povídky na téma Ztráta paměti:
od Gaudi

Jsem jen 99% debil...

21. července 2010 v 19:49 | Ell |  Větší katastrofa než globální oteplování=JÁ
... protože to 1% si nechávám na horší časy.

Do zveřejnění posledního článku, který jsem tu napsala uběhly dva dny. A hádejte co se mi od té doby povedlo.


Asi 10 minut po zveřejnění: Húúúú...húúú. *blik* (zvuky, které vyluzuje můj - u normálních lidí se tomu říká mozek- můj zrezivělý šrot. Mimochodem nedokáže pochopit že koroze má svou specifickou rezavou barvu. Tohle se neustále snaží chytit  šedou.) To *blik* má znázorňovat žárovku, která se z čista jasna rozzářila a osvítila ten nehorázný šrotový b...binec

10 minut na to: Otevřená složka s nadpisem "Povídky"

O dalších 10 min později: Otevřená podsložka s nadpisem "Jednorázovky"

Celkový čas od zveřejnění posledního článku: 40 minut; otevřený nový word

Časový harmonogram se začíná trošku sekat: zrezivělý šrot má tušení, že word v některém z celosvětově rozšířených jazyků znamená "slovo". Plechový hrnek a prohlé dveře od auta (oboje samozřejmě potáhlé slušnou dávkou koroze) si to ale nedokáží spojit, takže i tento dokument zůstává sněhobíle čistý.

Na stopkách by bylo už 60 minut: Šrot vykonává důležitou operaci. Prosím čekejte. Ano převedl 60 minut na 1 hodinu. A jelikož kovy jsou vodivé látky tak s plechovým hrnkem a promačkanými dveřmi od auta pomalu začínají spolupracovat i další předměty. *prásk* A je tu první slovo

Dalších 10 minut od velkého třesku: První odstavec je na světě
...
Trošku to zkrátím. prostě ještě před půlnocí jsem měla napsané 2 stránky. 

Jak je ale známo, kovy jsou více vodivé látky než takové polokovy? A izolanty? Ty se zrovna můžou jít zahrabat. Ale taky čím větší teplo kovům dodáme, tím menší vodivost. A tak po přehřátí tento rezavý systém prostě zkratoval. A do tohoto okamžiku nevychladl natolik, aby mohl pokračovat. Ale já jsem zasáhla. Tentokrát to dopíšu i kdyby...i kdyby...i kdyby...PROSTĚ DOPÍŠU.
Tak a teď se uvidí, jak silnou mám vůli. Zatím ale kurzor vytrvale bliká na 2.stránce.


Ale tentokrát to bude jiné. Pokud byste se těšili na bezduché plácání, které tu předvádím třeba i právě teď, tak zavřete dveře na petlici...nebo si raději pořiďte v nějakém hypermarketu sadu petlic. Doufám, že je prodávají za výhodnou cenu. 
Bude to (jestli bude) povídka podle pravdivého příběhu z 2. světové války. Doufám, že se mi podaří zachovat aspoň zdání seriozity o kterou se zatím v psaní tohoto příběhu snažím.

Při psaní se zatím docela bavím. Protože se příběh odehrává v horách na Valašsku, kde o spisovou mluvu ani nezakopnete, spolupracuju se slovníkem Valašského nářečí (taky mě překvapilo, že něco podobného existuje). Zkrátka narazila jsem na pár úsloví, která mě opravdu pobavila. Nedovedu si představit, že by tak někdo mluvil (např: Tobě tak nasrať do ruk a týden nepustiť k vodě = povzdech nad prací nešikovného) :D

No nezdá se vám, že jsem prostě debil? Tak dlouho se snažím, pak napíšu jeden článek a jde to samo. Vrrrr 
Btw. Ten titulek se mi fakt líbí. Krásně jsem to na sebe vymyslela :D
A ponaučení do příště: Přestat se o cokoliv snažit. Když to příjde, příjde. Když ne...tak to časem příjde.

Doufám, že jsem neuvedla nějaké fyzikálně chemické informace špatně. V těchto oborech se opravdu nevyznám
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Idiot girl* Idiot girl* | Web | 21. července 2010 v 19:57 | Reagovat

zajimavej název článku :-D

2 KlaudinQa:-* KlaudinQa:-* | 22. července 2010 v 11:42 | Reagovat

wááwwaa!!.. :D tak už sa na to tešíím.. zverejňuj zverejňuj ide ti to :D :P aa žee peknýý nadpiis :)

3 KlaudinQa :) KlaudinQa :) | Web | 22. července 2010 v 16:49 | Reagovat

ahoj to som zase ja :) ja len žee:
To som ja KlaudinQa z blogu: www.kludinqa.blog.cz
ale presťahovala som sa na druhý blog.. a pridala som si ťa medzi SB keďže tu chodím každý deň :D
Môžeš si ma pridať? pls ozvy sa :)

4 Gaudi Gaudi | Web | 23. července 2010 v 19:08 | Reagovat

OU! ono to tu ožíva! Jeeejo :D Ale ten názov článku je vážne zaujímavý xD No vidíš, ako to pekne ide s tým písaním, už sa na to teším... len dúfam... a dúfať budem aj ďalaj, že neostane len pri slovách... :-D alebo len pri pár kapitolkách, (tým myslím aj ostatné poviedky :( )Ale samozrejme chápem, ked to nejde, tak to nejde, s tým sa nedá nič robiť... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama